Aktuality
Dovolená
3. 7. - 21. 7. 2023
Zástup akutní případy:
29.9.23 neordinujeme, zástup MUDr. Beranová 8-11 hod.
zástup akutní případy MUDr. Pavlovská, v ordinaci
Česká bl. 627/649
telefon 476 123 016
Na preventivní prohlídky zveme pomocí SMS zprávy na váš mobil nebo písemně.
Prosím o hlášení čísel vašich mobilů (event.jejich změny)
Myslím si, že každý zachráněný život, ochráněné zdraví očkováním je dar moderní medicíny. Očkování zachrání milióny lidských životů na všech kontinentech, ne všude je samozřejmě dostupné. Máme to štěstí….. |
MÝTY A OMYLY V OČKOVÁNÍ |
Se zaváděním nových vakcín v dětské a dospělé populaci a rozšiřováním možností očkování přibývá pochybovačů a odpůrců očkování,
osob s falešným pocitem, že vakcinace není důležitá a dokonce že očkovací látky jsou pro děti a dospělé nebezpečné.
Mezi nejčastější dotazy patří otázky přílišné zátěže nevyzrálého imunitního systému očkovaných, vhodnosti rozložení očkování do více dávek,
alternativních očkovacích schémat, nezbytnosti očkování proti mizejícím nemocem, bezpečnosti vakcín,
souvislosti očkování a vzniku neurologických či jiných abnormit, obsahu jedovatých látek ve vakcínách apod.
Nejčastěji diskutovanou „toxickou“ složkou vakcín je hliník a rtuť.
Opakovaně prováděné analýzy poukazují na všeobecnou bezpečnost vakcín
a nebyl prokázaný vztah mezi očkováním a závažným zdravotním postižením, jako je např. autismus,
diabetes mellitus či exacerbad astma bronchiale nebo Alzheimerovou chorobou.
Očkování stále zůstává nejvýznamnějším nástrojem individuální prevence i ochrany veřejného zdraví. |
Úvod |
Očkování představuje nejvýznamnější objev medicíny v oblasti prevence.
Bohužel mylné informace o očkování vedou k poklesu zájmu o očkování, jehož výsledkem může být návrat řady nemocí. |
Nejčastější falešná tvrzení o očkování: |
|
Zátěž imunitního systému očkováním |
Jedna z velmi častých otázek je spekulace o zátěži imunitního systému novorozenců a kojenců nadměrným očkováním.
Někteří rodiče dětí žádají o odklad očkování až do 1 roku věku ze strachu o nevyzrálost imunitního systému
a obavy z možného poškození organismu stimulací nezralé imunity. Imunitní systém novorozenců má nezralou jen část složky imunity, a to B lymfocyty.
Proto není chopen bojovat s některými bakteriálními infekcemi. Bakterie jako je např.
Haemophilusinfluenzae typ b, Streptococcuspneumoniae nebo Neisseriameningitidis stimulují přímo B lymfocyty,
které z důvodu nezralosti nemohou dostatečně účinně vyvolat potřebnou imunitní odpověď. Proto u hemofilových,
pneumokokových a meningokokových infekcí bývá nejvyšší incidence a letalita právě u novorozenců a malých dětí. |
Vhodná očkovací látka je schopna
zapojit do imunitní reakce takéT lymfocyty, s jejichž pomocí je dosaženo adekvátní humorální i buněčné imunitní odpovědi na očkování.
T lymfocyty jsou plně zralé již po narození a vakcí-na je schopna lepší stimulace imunitního systému než tomu tak je u přirozené infekce.
Očkování je nutné aplikovat právě v útlém věku a překlenout tak nezralý imunitní systém novorozence
a ochránit ho před přirozenou infekcí, proti které se neumí bránit. Hned po narození je dětský organismus kolonizován stovkami druhů mikroorganismu,
které představují více jak milióny antigenů. V porovnání s desítkami až stovkami antigenů ve vakcínách je stimulace imunitního systému
očkováním zcela zanedbatelná. |
Toxicita jednotlivých složek vakcín |
Nejčastěji diskutovanou „toxickou“ složkou vakcín je hliník a rtuť. Hliník se přidává do vakcín jako pomocná složka k posílení
imunitní odpovědi na očkování a rtuť v podobě thiomersalu byla součástí vakcín jako konzervans umožňující bezpečnou
skladovatelnost a distribuci vakcín.
Thiomersal se dnes ve vakcínách téměř nevyskytuje. |
Hliník |
Hliník je jeden z nejčastějších kovů, se kterým se setkáváme v přírodě. Můžeme ho nalézt ve vodě, kterou pijeme, ve vzduchu,
který dýcháme, a v potravinách, které jíme. Obsah hliníku ve vakcínách je v porovnání s běžnými potravinami zcela minimální a potravou ho děti
přijímají mnohem více než vakcinací. Obsah hliníku v sušeném kojeneckém mléku
bývá 10x až 40x vyšší než v mateřském mléce. Vakcíny dnes obsahují množství hliníku,
které je podobné množství hliníku v 1 litru sušeného kojeneckého mléka. |
Rtuť (thiomersal) |
Do dnešního dne chybí jediný vědecký důkaz o škodlivosti thiomersalu u dětí či dospělých.
Žádná ze studií nepřinesla jediný důkaz o tom, že by thiomersal vedl ke vzniku neurologických poškození u očkovaných.
Pod tlakem veřejnosti přesto výrobci vakcín omezili používání thiomersalu ve vakcínách a dnes se s ním můžeme setkat
jen ve vakcíně proti Japonské encefalitidě (JE-Vax) a proti tetanu (Alteana, D.T.Vax). |
Bezpečnost vakcín |
Tak jak žádný léčivý přípravek nebo vakcína nemusí být ve 100% účinná, tak žádná vakcína, podobně jako každý jiný léčivý přípravek,
nemusí být ve 100% bezpečná. Vakcí-ny mohou vyvolávat nežádoucí reakce, jejich výskyt je však minimální.
Spíše se setkáváme s reakcemi na očkování v podobě zarudnutí, otoku, teploty nebo únavy.
Tyto reakce patří mezi fyziologické reakce po očkování a většinou spontánně mizí v průběhu několika dnů.
Nebyla prokázána žádná souvislost mezi očkováním živou vakcínou proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím a autismem, diabetem typu 1.
|
Závěr |
Navzdory všem tvrzením a často účelovým argumentacím v médiích a na internetu o škodlivosti a neúčinnosti
očkování zůstává očkování nejvýznamnějším nástrojem prevence jednotlivce i nejlepším nástrojem ochrany veřejného zdraví.
Některé vakcíny mohou vyvolat výskyt nežádoucích reakcí, ale nejnovější poznatky potvrzují přetrvávající bezpečnost očkování. |
Skutečná (vědecky podložená) tvrzení o očkování: |
|
Hlinité soli použité ve vakcínách pro děti i dospělé (5-13): |
|
Odkazy: VAKCÍNY